Koruna kreativity

3.12.2015

Koruna kreativity Mistrovství ČR 2016 a otevřené Mistrovství střední Evropy – Semifinále Morava

„Kdo chce jet na soutěž?“ Tak touhle otázkou to všechno začalo. V šest ráno, ničím nezajímavý den, a tahle otázka. Nemohl jsem odpovědět jinak, než kladně. Nešlo to. Neměl jsem ani tušení, na co v tu chvíli kývu, ale když se naskytne příležitost, o které sníte od první chvíle, co se věnujete tomuto oboru, musíte ji chytnout a nepustit. Myslím, že se mé spolužačky, které se soutěže účastnily také, uvažovali jistě podobně.

Uběhlo pár týdnů a jako přijíždějící vlak se blížil ten den. Než jsme si to stihli uvědomit, tak jsme už nastupovali směr Frýdek-Místek a jeli na naši první soutěž. „Připraveni na to, co nás čeká?“ Vůbec ne. Naopak překvapeni, že se to děje. Mně osobně tento pocit přetrval až do dalšího rána, kdy jsem se probouzel a uvažoval, zda to nebyl jen šílený sen. Proč sen? Čtěte a možná pochopíte.

Přeneseme se do chvíle zahájení celé soutěže. Čas – 9:30. Atmosféra napjatá. Počet zúčastněných? Nespočet. Na pódiu Jakub Syllte a Pavel Filandr. Srdečně vítají všechny, pořadatele, sponzory, soutěžící i publikum. Hned po zahájení nastupují na soutěžní plac tyto kategorie – Dámský společenský účes, Nail art, Špendlení. Jelikož těchto kategorií se neúčastníme, ubíráme se do šatny připravit se na kategorie, v kterých soutěžíme.

Atmosféra v šatně je uvolněná, stres potlačujeme různě, jídlem, diskutováním, modelové zas lakováním nehtů. Po ukončení kategorie Dámský společenský účes, se na plac chystá naše první soutěžící – Alena Rewendová a to v kategorii Harmonie barev extravagance, foukaná. Soutěžní čas 45 minut uteče rychleji než děti po zvonění ze školy. Zda jsme se umístili nebo alespoň postoupili do finále, nám v tuto chvíli ještě není známo. A upřímně, jsme spíše skeptičtí.

Kategorie – Pánský střih a styling jde na plac. Mezi soutěžícími jsou spolužačky Alena Rewendová, Adéla Parčiová a já. Stanovený čas je opět 45 minut. Já osobně díky stresu čas i realitu okolo absolutně ignoroval. Jediné, na co jsem se byl  schopen soustředit, byla moje práce. Bylo nutné improvizovat a vydat ze sebe vše. Čas uplynul a kategorie byla ukončena. Opět jsme neznali žádné výsledky a přišlo dlouhé čekání.

Čekali jsme asi 2 hodiny. Znáte to čekání, kdy minuty jsou jak hodiny? Tak přesně tak nám v tuto chvíli plynul čas. Za uplynulý čas jsem svůj výkon několikrát přehodnotil a došel k názoru, že jistě budu poslední.

Vyhlášení je konečně tu, sleduji soutěžící z jiných kategorií, jak postupně chodí na pódium pro výhry a postupy do finále. Když v tom zazní jméno mé spolužačky – Alena Rewendová v kategorii foukaná. Krom údivu samozřejmě aplause. Mám obrovskou radost. Má spolužačka postoupila do finále a navíc se i umístila na krásném 3. místě. Následuje další kategorie a další mne známé jméno Adéla Parčiová postupuje v kategorii Pánský střih do finále. A za ní zazní i jméno mé – Izmael Bartoš postupuje do finále a obsazuje 2 místo! Nevěřím vlastním uším ani očím. Všichni postupujeme! Radost ani údiv nedovedeme zapřít. Ale proč bychom vůbec měli? Je to nevídaný úspěch!

Jedeme domů. Stále tomu nechceme věřit, ale je tomu tak. Pomalu si ovšem začínáme uvědomovat, že teď přichází ta těžší část. Velké finále, které bude obnášet i velké přípravy, očekávání či zklamání. Dostali jsme se dál, než by nás vůbec napadlo, a kdo ví, kam se ještě dostaneme. A přitom to začalo jen nevinnou otázkou: „Kdo chce jet na soutěž?“

Izmael Bartoš EKD3

zpět na aktuality